Integrity Consulting
Pobočka společnosti Center for Leadership Studies s exklusivní licencí na školení Situační vedení ®, Situační obchod ® a Situační koučování ® ...

O firmě
Poslání
Co nabízíme
Veřejná školení
Naši zákazníci
Reference
Situation leadership
Publikační činnost
Pro neziskové organizace
Kontaktujte nás
 

Přidat k oblíbeným

Publikační činnost

Duševní hygiena

Celý rok se těšíme, jak si o dovolené oddychneme. Odpočati a plni sil (v lepším případě) se vrátíme do práce a znáte to: na stole leží hromady papírů, v počítači jsou kvanta e-mailů, ze všech stran se dozvídáme o nahromaděných problémech. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? Je dobré uvědomit si znovu některé důležité zásady duševní hygieny.

Duševně zdravý jedinec je schopen prožívat pocity spokojenosti a štěstí při současně dobré psychické i fyzické výkonnosti a zdatnosti. Duševně vyrovnaní lidé bývají odolnější vůči tělesným chorobám. Vyrovnaný člověk má kladný postoj k sobě samému, má pocit vnitřní jistoty. Zná své možnosti, umí jich využít, správně vnímá své okolí, nepodceňuje se, ani nemá potřebu se vyvyšovat. Má dobré přátele, kterým se je schopen svěřit, když je to potřeba. Snaží se konstruktivně překonávat překážky, jen výjimečně reaguje vztekem. V partnerských vztazích je úspěšný, dovede své blízké mít rád, chápe je, bere na ně ohledy, snadno se vcítí do jejich pocitů. K rozvíjení duševní pohody patří i správný režim dne, dodržování biologických rytmů spánku, vhodná úprava pracovního prostředí, racionální strava a celková životospráva.

Náš životní styl (způsob života vyspělé civilizace) zaslouží přinejmenším zamyšlení. Každý den s sebou přináší obrovské množství nejrůznějších podnětů, s nimiž si musíme poradit - něco odfiltrovat, něco proměnit ve smysluplnou informaci a tu pak zařadit do příslušného kontextu. Každý den s sebou přináší také spoustu problémů - situací, v nichž se musíme nějak rozhodovat a to pokud možno hned, situace, jež nás frustrují a vnášejí úzkost do našeho života.

To vše vyžaduje od nás přiměřeně pozornosti, myšlenkové práce, trpělivosti - prostě přiměřeně duševní aktivity. Pro běžného obyvatele dnešních velkoměst znamená slovo přiměřeně mnohem více než před sto lety.

Do stresu nás může uvrhnou skutečně ledacos, od skutečných maličkostí až po závažné osobní problémy. Co se týče těch "maličkostí", záleží na našem momentálním duševním rozpoložení a také na tom, kolik se jich nahromadí v krátkém časovém úseku. Čas hraje velmi důležitou úlohu. Máme čas (ovšem jen někdy) připravit se na situaci, která v nás vyvolává stresovou reakci, máme čas nějak zacházet s napětím, které při stresu pociťujeme. Pokud čas na něco nemáme, prostě to odložíme s tím, že se k tomu jednou zase vrátíme. V tomto pomyslném skladišti může být hromada nesplněných úkolů, povinností a předsevzetí, může zde být ale také plno nejrůznějších pocitů. Ty také často odkládáme na jindy nebo se jich prostě zbavujeme, ať z pohodlnosti, nedostatku odvahy anebo prostě pro momentální nedostatek času. V čase odpočinku (někteří nevědí, co to je) tam alespoň trochu poklidíme. Duševní hygiena je umění zacházet se svým prostorem a časem, se svými pocity a tělem, se sebou samým.

Ten, kdo se cítí fit, je celkově spokojenější. Dobrá tělesná kondice dovoluje větší tělesnou zátěž, vede k duševní vyrovnanosti a celkově k atraktivnějšímu vzhledu.

To, jaké tělesné cvičení si vybereme, je relativně druhořadé, hlavní je, že budeme pociťovat úspěch a že nás to bude bavit. Pouze v takovém případě získáme dostatečnou motivaci pro pravidelný trénink. Kdo má dobrou tělesnou kondici, chodí vzpřímeně, sedí rovně, působí sebevědomě a ve svém okolí zanechává úplně jiný dojem než člověk, který svěsí ramena a pří chůzi ani nezvedá nohy.

A po fyzické i psychické námaze si musíme umět také odpočinout . Proto bychom se měli učit relaxovat.

Napětí bez uvolnění vede ke stresu a dlouhodobě negativně ovlivňuje mimiku, držení těla a postavu. Umět se uvolnit je proto stejně důležité jako aktivní tělesné cvičení. Jako stres se označují všechny možné druhy zátěže, tlaků a napětí. Přitom mohou vznikat pocity chutě i nechutě, stres může podněcovat k aktivitě, ale na jeho následky je možné i onemocnět. Při stresu vylučuje organismus zvýšené množství hormonu adrenalinu. Tělo pak mobilizuje své rezervy a může pracovat na plné obrátky - ovšem jen po určitou dobu. Jestliže nenásleduje uvolnění, a tudíž odbourání adrenalinu, objevují se problémy - začíná váznout látková výměna a prokrvení pokožky. Pokud se stres stane trvalým stavem, má nepříjemné následky: svalové stahy, žaludeční a zažívací problémy, nespavost, podrážděnost, špatné držení těla, únava a popelavá pleť.

Pokud hovoříme o relaxaci nesmíme opomenout velmi důležitou oblast, kterou je spánek.

Kvalitní spánek patří neodmyslitelně k fyzickému i duševnímu zdraví každého člověka. S rostoucím věkem se však zásadně mění množství spánku, které tělo potřebuje. Většinou se říká, že je třeba spát osm hodin denně. Není to tak docela pravda. Potřebná délka spánku je vlastnost vysoce individuální. Teorie se v tomto směru velmi liší. Jedna z nich například tvrdí, že přispat si je zdravější a brzké vstávání má negativní vliv na práci. Lidé si potřebují v klidu sednout, dát si půl hodiny čas na probuzení, uvařit si kávu. S aktivní prací stejně začnou až později.

Je všeobecně známo, že starší lidé mají horší spánek a probouzejí se dříve než lidé mladí. Touto otázkou se zabývala studie připravená vědeckým týmem z americké univerzity v Pittsburgu. Tým požádal sto dobrovolníků ve věku mezi 20 a 59 lety, aby si po dva týdny vedli záznamy o svém spánku. Každého z nich ještě tři noci sledovali při spánku v laboratoři. Výzkumníci z toho zjistili, že již po třicítce lidé chodí spát dříve, častěji se v noci probouzejí, dříve vstávají a cítí se ihned po procitnutí bdělejší než lidé před třicítkou.

Někteří starší lidé však menší množství spánku považují za určitou formu zdravotní poruchy. Psychiatr Jan Cimický však na to před časem poznamenal, že komu stačí málo spánku, měl by to brát jako dar a využít hodin bdělosti navíc k něčemu prospěšnému. Podle něj by lidé, kteří se časně probouzejí, už neměli přes den spát. Nikoli tedy to, jak dlouho člověk v noci spal, nýbrž ranní pocit dobrého vyspání - to je skutečná míra kvality či dostatku spánku.

Spánek může být narušen bolestí, přejedením, hladem, ale také alkoholem. Aby byl noční odpočinek skutečně hodnotným, je nutné dodržovat několik základních pravidel:
  • večeřet by se mělo poměrně lehce
  • když to podmínky dovolí, tak více jíst by se mělo naposled čtyři hodiny před uložením se k samotnému spánku
  • klidnému spánku zásadně neprospívá nadměrné pití alkoholu
  • uléhat v pravidelnou dobu
  • vynechat před spaním vzrušující dojmy a zvolna se zklidnit
  • lehká procházka před spaním
  • vlažná koupel
  • teplota v ložnici by měla být mezi 12 až 24 stupni Celsia
  • vhodné je spát na pravé straně, pravou ruku pod polštářem, levou na boku (poloha, ve které je srdce vysoko a odlehčí se cirkulaci krve, játra jsou nízko a krev se v nich může shromažďovat, odlehčí se také žaludek a dvanácterník, takže potrava může odcházet dolů)
Autorka čerpala z těchto zdrojů:

R.Řezábek - Body-Fitness
Klaus Oberbeil - Fit s vitaminy
Síla pro všechny s Janem Železným a Olgou Šípkovou, Aleš Tvrzník a Jarmila Segeťová
Petr Zvolský a kolektiv - Obecná psychiatrie
Jan Kulhánek, Doktorka.cz
Nahoru
Zpět